Národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace jsou nejpřísněji chráněnými místy, na jejichž území se vyskytují původní ekosystémy mezinárodního nebo národního významu. Na území navrhované CHKO leží NPR Ranšpurk, NPR Cahnov-Soutok a částečně i NPR Lednické rybníky.
NPR Ranšpurk
Rozloha: 19,20 ha
Vyhlášeno: 1949
Důvodem ochrany území je zbytek hospodářskou činností málo ovlivněného (pralesovitého) porostu lužního lesa v oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Rezervace se nachází uprostřed lesního porostu, od kterého se viditelně odlišuje předevšímvěkovou diverzitou dřevin (dožívají zde staré duby z období dřívějšího pastevního hospodaření) a také výskytem mrtvého dřeva na lokalitě, které se často stává matricí pro vzácné druhy hub. Z nich zde byly pozorovány např.Marasmius capillipes, Rhodocybe xylophila a Omphalina lilaceorosea.
V současnosti je území rezervace oploceno, a to především jako ochrana před vysokým stavem zvěře v oboře, ovlivňující plošné i druhové složení podrostu.
Největší plochu chráněného území pokrývá tvrdý luh s hlavním zastoupením dřevin dubu letního (Quercus robur), jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) a jilmu habrolistého (Ulmus glabra). Dalšími zástupci dřevin je lípa malolisté (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus) a kolem tůní vrba bílá (Salix alba). Největšího zmlazení dosahuje javor babyka (Acer campestre) a habr obecný (Carpinus betulus).
Bylinný podrost je nejrozmanitější v jarním období, kdy kvete sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), lecha jarní (Lathyrus vernus), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), svízel vonný (Galium odoratum), srha hajní (Dactylis polygama), ostřice lesní (Carex sylvatica) a rozrazil horský (Veronica montana).
V místních tůních byla zjištěna žebratka bahenní (Hottonia palustris). Na území rezervace byly vzácně pozorovány i zvláště chráněné druhy rostlin: ostřice hubená (Carex strigosa), kruštík polabský (Epipactis albensis), bledule letní (Leucojum aestivum) a řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora).
NPR Cahnov-Soutok
Rozloha: 13,46 ha
Vyhlášeno: 1949
Poloha: katastrální území Lanžhot, polesí Soutok
Hlavním předmětem ochrany je les, který je typickou ukázkou jihomoravského lužního lesa pralesovitého charakteru. Součástí rezervace je i menší zaplavovaná louka s cennou mokřadní vegetací a faunou.
Po ukončení pastvy, která probíhala na celém území Soutoku až do druhé poloviny 19. stol, byla lokalita ponechána samovolnému vývoji. Pravidelný management je vyžadován především při kosení lučních společenstev, které jsou součástí rezervace. V současnosti je rezervace oplocena, a to především z důvodu omezení působení vysoké zvěře, mající negativní vliv na podrost v rezervaci.
Převážnou většinu porostů tvoří tvrdé luhy. Ve stromovém patře se objevuje dub letní (Quercus robur), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Vahl), habr obecný (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), babyka obecná (Acer campestre) a hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Stejně jako na Ranšpurku tak i zde doprovází břehy vodních kanálů především vrba bílá (Salix alba).
Z bylin můžeme v podrostu lesa najít druhy: válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice lesní (Carex sylvatica), místy i vzácnou ostřici hubenou (Carex strigosa). V porostech s dominantním zastoupením habru se vyskytuje chráněná sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). V okolí vodních kanálů a tůní je početně zastoupena chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), karbinec evropský (Lycopus europaeus) a opletník plotní (Calystegia sepium). Ve vodě je běžný okřehek menší (Lemna minor).
Luční společenstva zde tvoří dominatně kontinentální zaplavované louky s převahou psárky luční (Alopecurus pratensis), lipnice bahenní (Poa palustris) či ostřice časné (Carex praecox). Z významných druhů se vyskytuje jarva žilnatá (Cnidium dubium), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia), violka nízká (Viola pumila), řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora) a huseník luční (Arabis nemorensis).
Z rezervace bylo popsáno několik druhů dřevokazných hub, např. Hypoxylon fraxinophilum, H. macrocarpum aH. moravicum.
V dutinách starých stromů žije několik druhů netopýrů a hnízdí v nich např. holub doupňák (Columba oenas), žluna šedá (Picus canus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), v mokřadu na louce chřástal kropenatý (Porzana porzana). Staré stromy hostí velmi zajímavou hmyzí faunu. Dosti častý je tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), zjištěn byl krajník pižmový (Calosoma sycophanta) a vzácný krasecEurythyrea quercus. Velké kolonie tvoří mravenec Liometopum microcephalum. V tůňce na louce v rezervaci je velmi hojný skokan ostronosý (Rana arvalis). Na okrajích tůní se vyskytuje vzácný střevlík Carabus clathratus.
