Měkký luh
Měkkým luhem je nazýván lužní les v místech s vysokou hladinou podzemní vody, tzn. nejen podél vodních toků, ale především ve sníženinách, které bývají pravidelně a po různě dlouhou dobu zaplavovány. Svůj název dostal měkký luh podle tvrdosti (či spíše měkkosti) dřeva. Rostou zde dřeviny s rychlými přírůsty - keřovité i stromovité vrby, topoly a olše. Těmto druhům zamokření nejenom nevadí, ale mnohdy jej přímo vyžadují. Vrba bílá dokáže například přežít i na místech zatopených téměř celý rok. Ve stínu dřevin rostou vlhkomilné druhy bylin – sněženka podsněžník, kosatec žlutý nebo vzácná bledule letní. V plném létě jsou tyto druhy vystřídány méně atraktivní kopřivou dvoudomou, která společně se zastoupením různorodých trav tvoří podrost měkkého luhu do konce jeho vegetačního období. Celoročně podmáčená místa v měkkém luhu bývají lemována porostem rákosin a ostřicových trav. Ve stojatých vodách rozkvétají stulík žlutý, leknín bílý, žebratka bahenní a další druhy.
Z typických živočichů je možno zmínit brouky tesaříka pižmového, lesáka rumělkového a Omoglymmius germari. Oba žijí v mrtvých kmenech, lesák hlavně pod kůrou topolů, Omoglymmius v trouchnivějícím dřevě topolů a vrb. Oba vyžadují světlejší porosty. Lesák rumělkový je chráněn zákonem a je předmětem ochrany obou evropsky významných lokalit. Ommoglymmius byl na našem území nalezen teprve před několika lety a to v dnes již vytěženém porostu v oboře Soutok. Je tedy dosti pravděpodobné, že už nikdy nalezen nebude. Vzácně se zde vyskytuje i populace tesaříka alpského, jinak typického druhu přirozených bučin. Nesmíme zapomenout na bobra, využívajícího břehy řek a kanálů k stavbě svých obydlí. V korunách stromů hnízdí různé druhy vodních ptáků, především volavka popelavá, kormoráni a moudivláček lužní.
Vodohospodářské úpravy měly na měkký luh negativní dopad. Kromě zamezení pravidelných záplav došlo i k poklesu hladiny spodní vody, na některých místech až o 90 cm. Tyto změny měly vliv na zastoupení druhů, nahrazení vlhkomilných druhů rostlin druhy hájovými, ale i na změny půd. Umělé povodňování v 90. letech 20. stol. tyto procesy alespoň částečně zmírnilo.